11.05. 2014 • Můžeme se setkat s rozmanitými druhy společností. Ty se dělí dle několika kritérií. Základní dělení je podle formy podnikání společnosti. Jako nejrozšířenější forma se dá označit akciová společnost.
O akciové společnosti
Akciová společnost se označuje zkratkou a.s. Jedná se o obchodní společnost, která má kapitál rozdělený na stejné podíly, tedy akcie. Akcie se dají nakupovat a prodávat na kapitálovém trhu. Akcie mohou být vedeny na jméno nebo na majitele. Majitelé akcií se označují jako akcionáři. Ti neručí majetkem za závazky společnosti. S příchodem nového občanského zákoníku v lednu 2014 patří akciové společnosti pod úpravy zákona č. 90/2012 Sbírky, o obchodních korporacích. Tento nahrazuje úpravu akciové společnosti v obchodním zákoníku.
Zakládání a vznik společnosti
Společnost se zakládá díky zakladatelské listině nebo zakladatelské smlouvě. Zakladatelská smlouva se využívá v případě, kdy je společnost zakládána více fyzickými či právnickými osobami. Nejmenší výška základního kapitálu u akciové společnosti činí dva miliony korun. Jestliže se zakládá s veřejnou nabídkou akcií, potom je minimální hodnota kapitálu stanovena na dvacet milionů korun. Ve výsledku nezáleží na tom, jestli se jedná o zakladatelskou smlouvu či listinu, protože obě varianty musí obsahovat obchodní jméno, sídlo společnosti, základní jmění, předmět podnikání, počet akcií a také jejich hodnotu, stejně jako upisované vklady zakladatelů, údaj o omezení převoditelnosti akcií na jméno, ocenění nefinančního vkladu odborným odhadcem v případě nepeněžního vkladu, údaje o vkladu na splácení emisního kurzu, způsob splacení vkladu a také další údaje o něm. Chybět nemůže ani určení správce vklad a návrh stanov společnosti. Pro založení společnosti je důležité přijmout stanovy, což je veřejná listina, bez níž by společnost založit nešla. Je nutné odlišit zásadním způsobem termín založení a vznik společnosti. Společnost vniká toho dne, kdy je zapsána do obchodního rejstříku.
Dvě možnosti založení akciové společnosti
Akciová společnost se dá založit dvěma různými způsoby:
bez upisování akcií: V tomto případě je penzum akcií, jejich jmenovitá hodnota a upisované vklady zakladatelů společnosti ve výši základního jmění uvedené v zakladatelské jistině či smlouvě.
s výzvou k upisování akcií: Zakládací smlouva či listina v sobě zahrnuje ještě místo a dobu upisování akcií. Taktéž obsahuje dobu a způsob splácení zmíněných akcií a jejich výši. Upisovatel musí vždy splatit alespoň desetinu jmenovité hodnoty upisovaných akcií ihned. Do zahájení valné hromady to pak musí být již třicet procent. Po dokončení upisování akcií se do šedesáti dnů svolá valná hromada.
Orgány akciové společnosti
Akciová společnost může mít monistický nebo dualistický systém a podle toho, jaký má, se odlišují její jednotlivé orgány.
Dualistický systém:
valná hromada: V případě valné hromady se jedná o nejvyšší orgán akciové společnosti. Do valné hromady patří úplně všichni akcionáři. Valná hromada má právo rozhodovat o založení společnosti, o jejích stanovách a orgánech. K dalším úkolům valné hromady se řadí schvalování a rozdělování zisků společnosti a účetní uzávěrka. Hlasy se mezi jednotlivé akcionáře dělí dle počtu akcií, které jim náleží.
představenstvo: Představenstvo se dá charakterizovat jako statutární orgán, který řídí společnost a jedná prostřednictvím jejího jména. Hlavní úlohou představenstva je zabezpečení obchodního vedení. V představenstvu jsou tři členové a jejich funkční období trvá pět roků.
dozorčí rada: Kontrolní orgán akciové společnosti dualistického systému představuje dozorčí rada, která má na starost kontrolu hospodaření společnosti, její účetnictví a veškeré s tím související doklady. V dozorčí radě nesmí být méně než tři členové. Další důležitou náležitostí je počet členů dělitelný třemi. Členy volí valná hromada na maximální dobu pěti roků.
Monistický systém:
valná hromada: Pracuje na totožném principu jako v případě dualistického systému.
správní rada: V rámci monistického systému představuje kontrolně-řídící orgán správní rada, jež většinou mívá tři členy.
statutární ředitel: Správní rada jmenuje statutární orgán, kterým je statutární ředitel akciové společnosti.
Zrušení a zaniknutí akciové společnosti
Existuje více možností, jak může dojít ke zrušení akciové společnosti. Kromě dobrovolného konce může nastat také konec vynucený. V případě vynuceného konce dojde ke zrušení akciové společnosti na základě nařízení soudu z důvodu zrušení oprávnění k podnikatelské činnosti v okamžiku, kdy nebyly zvoleny orgány společnosti nebo pokud se dva roky po sobě neuskutečnila valná hromada. Dobrovolnou formou může dojít ke zrušení akciové společnosti v případě, že skončila doba, během níž byla společnost založena, pokud dosáhla svého účelu, za nímž byla založena nebo pakliže došlo k rozhodnutí valné hromady. Následné zrušení akciové společnosti může proběhnout dvěma způsoby:
s likvidací: Aby mohlo dojít ke zrušení s likvidací, musí o tom být rozhodnuto na valné hromadě dvoutřetinovou většinou hlasů. Z valné hromady se musí uskutečnit notářský zápis, který se dělá jmenovaným likvidátorem. Z likvidačního zůstatku se následně vyplatí nároky věřitelů a zbytek se rozdělí podle zákona mezi jednotlivé akcionáře.
bez likvidace: Bez likvidace se akciová společnost ruší kvůli fúzi s jinou firmou, převodem jmění na akcionáře nebo jeho rozdělením. O jednotlivých krocích přitom rozhoduje valná hromada společnosti.
Opět je nutné od sebe odlišit termíny zrušení a zánik společnosti. Akciová společnost totiž zaniká dnem, kdy se vymaže z obchodního rejstříku.
