07.12. 2013 • Na kolik vás přijde studium vysoké školy? Málokterý maturant se v dnešní době rozhodne nejít na vysokou školu. Je to hlavně kvůli přetrvávajícímu názoru našich rodičů a prarodičů, že bez vysoké školy se člověk nemá šanci v životě prosadit. Nemalou měrou se na vysokém počtu přihlášek na vysokou školu podílí donucení rodičů nebo jenom tlak společnosti. Doby, kdy měl titul z vysoké školy ještě nějakou váhu, jsou ale bohužel ty tam. Je to způsobeno tím, že ho může snadno získat i člověk, který by správně neměl mít ani maturitu. Stačí si jen vybrat správnou školu, a můžete získat stejný titul, jako absolvent některé z obtížných fakult na Univerzitě Karlově. Tento článek ale nemá za cíl kritizovat velký počet vysokoškoláků, kteří na studium nemají nebo se pro něj nehodí. V dnešní době jsou snad nejvíce skloňovaným pojmem finance. A právě na ně se zaměříme. Pokusíme se budoucímu vysokoškolákovi nastínit, kolik si má připravit.
Poplatky za studium na VŠ
Právo na bezplatné studium
Podle zákona má student státních škol právo na bezplatné studium. Je ovšem nutné, abyste splňovali několik podmínek. Za prvé vám musí být méně, než 26 let. Také nesmíte studovat bakalářský či magisterský obor déle, než sedm let. Ideální je proto nastoupit na vysokou v devatenácti a užívat si právo na bezplatné studium. Také je dobré vědět, jak se to má s poplatky za studium, pokud studujete více vysokých škol. Pokud jste nastoupili na dvě školy naráz a na jedné z nich strávili třeba jenom jeden den, máte u druhé školy nárok pouze na tři bezplatné roky. Budete-li opravdu studovat naráz dva předměty, budou se bezplatné roky sčítat. Například když studujete navíc dvě vysoké školy zakončené bakalářskou zkouškou, jedna z nich bude zcela zdarma (tři roky), a u té druhé bude zdarma pouze jeden rok. Zbylé dva už si musíte zaplatit.
Delší vs. další studium
Rozdíly v poplatcích se liší podle toho, zda se jedná o poplatek delší nebo další. V prvním případě se připravte, že se po vás bude vyžadovat zaplacení nemalé finanční částky. Jedná se o jakousi sankci za to, že jste nevystudovali řádně v době, která vám byla vyhrazena. Tato pokuta má za cíl odradit tzv. „věčné studenty“, kteří by nejraději studovali do konce života a nikdy nezačali aktivně ekonomicky žít. Poplatek za prodloužení studia se liší podle školy, na které studujete. Většinou zaplatíte kolem 10 000 Kč za semestr, někde se ale tato částka může vyšplhat až na 20 000 Kč za semestr. A to už je pro studenta pořádný zásah do rozpočtu. Pokud nejste schopní tuto částku zaplatit, můžete se se školou domluvit na splátkovém kalendáři, nebo rovnou na odložení splatnosti až po ukončení studia.
Poplatek za další studium se týká lidí starších 26 let, kteří už mají na kontě nějaký vysokoškolský titul (bakalář, magistr, inženýr,…). Tito lidé například zjistí, že se minuli povoláním nebo se jednoduše chtějí stále vzdělávat, a znovu se přihlásí na vysokou školu. Poplatek za studium se v tomto případě pohybuje mezi 2000 – 3000 Kč, navíc pokud má student vynikající prospěch, jsou mu tyto poplatky odpuštěny úplně.
Výdaje na bydlení
Poplatky za studium ale nejsou jediné, s čím musí ekonomicky smýšlející student kalkulovat. Vysoká škola se většinou nachází dál od studentova trvalého bydliště, proto musí přemýšlet o tom, jak vyřeší otázku ubytování. Studentům bydlících hodně daleko od školy se nabízí žádost o kolej. Ceny kolejí se pohybují podle toho, v jakém městě studujete. V Praze se ceny kolejí pohybují podle komfortu od 2500 do 4000 Kč. U nejzákladnější varianty jsou pokoje nevalné kvality, WC, sprchy i kuchyňka jsou společné. To v takovém Liberci zaplatíte 2000 za pokoj připomínající malý byteček s vlastním WC a kuchyňkou. Koleje ale bývají často narvané k prasknutí, popřípadě vám ji nepřidělí. V takovém případě musíte přistoupit k druhé možnosti, a tou je pronájem.
Například v Praze jsou ceny za pronájem bytu závratné. Z toho důvodu si jeden byt pronajme víc studentů a o placení nájmu a poplatků za energie se dělí rovným dílem. Takové řešení je pro studenta mnohem komfortnější. Nemá večerku, nemusí trpět v ubytovacích kancelářích, a nesetká se s nevrlým vrátným. Záležitosti hygieny jsou také mnohem pohodlnější. Stačí si jen dát rozvrh, kdy kdo půjde do sprchy, a je to. Co se týče samotných poplatků, když se budete se svými spolubydlícími hodně snažit, seženete byt, ve kterém budete cca v pěti lidech každý platit kolem 3500,-. Samozřejmě nesmíte hledat v centru, ale městská hromadná doprava vás do školy určitě snadno dopraví.
Doprava
Když už jsme narazili na hromadnou dopravu, měli bychom zmínit, že ani ta není zadarmo. Student se chce samozřejmě jednou za čas podívat domů. Vlaky ani autobusy nejsou zrovna nejlevnější, když si ale hned v říjnu zařídíte slevové průkazky na dopravu, můžete hezky ušetřit. Na internetu si zjistěte tarify jednotlivých dopravců a zjistěte si, jaká varianta dopravy pro vás bude nejlevnější. Pokud jezdíte každý den sem a tam městskou hromadnou dopravou, přišlo by vás každodenní kupování časově omezených jízdenek na nemalý peníz. Stačí si ale pořídit studentskou kartu, nebo v případě pražského studenta OpenCard. Zjistíte, že ušetříte nemalý obnos.
Strava
I když jsou ceny potravin na maximu, jíst se zkrátka musí. Vysokoškolští studenti odjakživa využívali menzy představující nejlevnější způsob, jak mít alespoň jedno teplé jídlo denně. To už je ale minulostí. Menzy sice fungují dál, ale jejich ceny nejsou, co bývaly. Za obyčejné filé s bramborami zaplatíte kolem padesáti korun. Pokud jste tvořivá, a navíc ekonomicky smýšlející osoba, dokážete si za stejnou cenu navařit jídla ještě na druhý den.
Vysokoškolské chodby jsou také plné všelijakých automatů, které lákají na bagety za padesát korun, nebo na malinkaté kafe za dvacet korun. Ruku na srdce, ani jedno takovou hodnotu nemá. Mnohem levněji vás přijde přinést si kávu v termosce s sebou, a k jídlu si obložit vlastní housku. Domácí svačina vás přijde ani ne na třicet korun a pochutnáte si na mnohem kvalitnějších surovinách. To, kolik za jídlo denně utratíte, záleží samozřejmě na tom, jak jste movití, a jaký komfort vyžadujete. Někteří musí jít každý den do restaurace na oběd, kde nechají tři stovky, jiný si vyjde s padesátikorunou a ještě má plné břicho.
Kulturní vyžití
Se studiem vysoké školy jsou nutně spojeny návštěvy diskoték, hospůdek, kina, bowlingu,… Tady záleží na tom, zda se člověk dokáže krotit, nebo zbytečně rozhazuje peníze v nejdražších barech v centru. Užít si můžete i s pár korunami. Stačí pečlivě plánovat, popřípadě využívat nabídky populárních slevových serverů. Věřte, že si budete užívat studentský život stejně, jako student, který utratí měsíčně za zábavu přes deset tisíc.
Přivydělávejte si
Málokterý student se může plně spolehnout pouze na podporu od rodičů. Přeci jenom na vysoké škole už jste dospělí, a měli byste umět se o sebe trochu postarat. Sežeňte si přivýdělek v podobě brigády, nebo rovnou práci na zkrácený úvazek, a užívejte si svoji vlastní samostatnost.
To, na kolik vás přijde studium vysoké školy je hlavně na vás. Rada na závěr zní – nenechte se strhnout movitějšími spolužáky. Žijte ekonomicky a vystačíte si i s úplným minimem.
