01.04. 2015 • Osoby, které budou dědit, jsou určeny dvojím způsobem – zákonem a poslední vůli, tedy závětí. Pokud není závěť sepsána, aby určila, komu jaká část dědictví připadne, uplatňuje se litera zákona. Stejně tak přichází zákon ke slovu v momentech, kdy je sepsaná závěť zrušena soudem pro neplatnost, nebo se nevztahuje na celý majetek zahrnutí do dědictví.
Dědictví se ze zákona dělí na čtyři skupiny.
Dědictví - První skupina
V této skupině dědí manžel a partner, děti zůstavitele pokud některý potomek nedědí, dědický podíl připadá jeho dětem. Pokud se podíl vyhne i těmto dětem, dědí jejich děti.
Je potřeba vědět, že zákon na tomto místě rozlišuje termín dítě a potomek. Dítě je podle litery zákona potomek nejbližší, potomek má rozšířený význam i jako děti dětí, nebo jejich děti.
Uveďme si modelovou situaci. Zamře manžel a je podruhé ženatý. Navíc má dvě děti manželské a jedno nemanželské a také přežil jednoho syna, který měl už dceru. K dědickému řízení je pozvána manželka současná, děti manželské i nemanželské a dcera dříve narozeného syna. A všichni dědí stejným dílem. Pokud by dcera mrtvého syna měla sourozence, jejich podíl by se dělil.
Bývalí manželé ani manžel samotný nedědí v první skupině. Pokud tedy existuje pouze manžel a žádné děti, vnoučata či další potomci, jsou k dědickému řízení pozváni dědici druhé skupiny – viz dále. Na druhou stranu jedno samotné dítě může zdědit všechno – a osvojenec se také počítá jako dítě. A navíc – dědické právo nekouká na to, že je potomek jakožto budoucí dědic plnoletý nebo nikoli. Nezletilý přijímá dědictví pod ochranou soudu, protože zde jej nemůže zastupovat zákonný zástupce.
Dědictví - Druhá skupina
Nedědí-li potomci zůstavitele, je přizván partner nebo manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří aspoň po dobu jednoho roku obývali společnou domácnost a společně o domácnost pečovali – jsou osobami spolužijícími.
Druhá skupina dědí stejným dílem, ovšem manžel nebo partner jsou zvýhodnění, protože získávají nejméně polovinu celého dědictví.
Dědictví této skupiny předpokládá, že zůstavitel zemřel bezdětný, manžel nebo manželka zde může dědit sám v případě, že neexistuje osoba spolužijící a nežijí ani zůstavitelovi rodiče. U osoby spolužijící bere zákon v úvahu pouze fakt, po jakou dobu byla se zůstavitelem v jedné domácnosti před jeho úmrtím a jestli se na soužití společně podíleli. Touto osobou může být klidně třeba vzdálený bratranec z matčiny strany, druh nebo družka zůstavitelova dítěte nebo dítě svěřené do zůstavitelovi do pěstounské péče.
Dědictví - Třetí skupina
Pokud nedědí manžel, partner nebo rodiče, stejným dílem dědí sourozenci a osoby spolužijící. Pokud nedědí stejným podílem někdo ze sourozenců zůstavitele, přechází rovným dílem na jeho děti.
Tato skupina přichází v úvahu, pokud je zůstavitel sám bez potomků, partnerů nebo rodičů. Pak je přizvána osoba spolužijící, sourozenci zůstavitele, v případě jejich smrti jsou pozváni neteře a synovci.
Pokud je zůstavitel bez sourozenců, spolužijící osoba může zdědit vše.
Dědictví - Čtvrtá skupina
Pokud neexistují osoby třetí skupiny, přechází dědictví na prarodiče zůstavitele, pokud ne, pak na jejich děti.
Čtvrtá skupina je dosti vzácná. Uvažuje o člověku žijícím velmi samotářsky a jde vlastně pouze o ošetření skutečnosti, aby majetek zůstal v rámci rodiny – byť jakkoli vzdálené. Může se tu jednat například o bratra babičky z otcovy strany. Majetek tak přechází spíše horizontálně než vertikálně.
