08.08. 2017 • Myslíme-li na oblast osobních financí, můžeme říci, že první dekáda 21. století se odehrává ve znamení nejrůznějších spotřebitelských úvěrů a rychlých půjček. V posledních letech měl snad každý možnost na vlastní kůži pocítit, že dostat se k penězům, které se nám ještě nepodařilo vydělat je dnes o mnohem jednodušší, než tomu bylo kdy dříve. Na jednu stranu jde o příjemné zjištění – v případě nenadálé finanční potřeby na rychlé peníze dosáhne prakticky každá domácnost, aniž by zároveň jeden musel s prosíkem běhat po všech čertech.
Tento stav však má i svou odvrácenou tvář: tak jak se objevují stále nové a nové možnosti půjček, roste i počet lidí, kterým se jejich finanční závazky nepodařilo ukočírovat, a kteří dlouhodobě nejsou schopní své pohledávky splácet. Mnozí se tak potácejí od pangejtu k pangejtu, a neví kudy kam. Právě na takové lidi a samozřejmě i jejich věřitele míří od počátku roku 2008 nová zákonná úprava, umožňující vyřešit osobní finanční problémy jednou provždy – a tou je instituce tzv. osobního bankrotu.
Na pomoc všem dlužníkům a zároveň lidem, kteří již pomalu přestali věřit, že své peníze kdy dostanou zpět, tak přichází insolvenční zákon, stanovující jasné podmínky jak v podobných případech postupovat. Obě strany tak získávají do rukou nástroj, který celou situaci výrazně zjednodušuje a zpřehledňuje. A nutno říci, že nový zákon si našel své „klienty“ - za první rok jeho platnosti možnosti vyhlášení osobního bankrotu požádalo přes dva tisíce lidí, přes šest set jich již bylo vyhlášeno, a dalších sedmnáct stovek případů již posvětil soud. Zamítnuté tak byly asi jen dvě desítky žádostí.
Podívejme se proto nyní blíže na to, komu je insolvenční zákon určen a jaké situace lze s jeho pomocí řešit, jak vypadá vlastní proces oddlužení, a jaké vyhlídky stojí před osobou, která právě osobním bankrotem prošla.
Jednoduše řečeno je osobní bankrot určen lidem, kteří se dostali do situace, kdy bezpečně ví, že své dluhy nejsou a nebudou schopni splácet. Ti potom mohou zažádat o oddlužení. Samozřejmě se tato možnost netýká každého.
V první řadě je podmínkou to, aby šlo o fyzickou osobu, která své dluhy nenadělala v rámci jakéhokoliv podnikání – s ním naopak nesmí mít dané pohledávky cokoliv společného. Dalšími požadavky je to, aby dlužník neměl záznam v trestním rejstříku, a jeho pohledávky byly vedeny u více věřitelů. Stejně tak musí jít o dluh v podobě peněžní půjčky, není tedy možné tímto způsobem řešit případy leasingu nebo hypoték.
Ani při splnění těchto podmínek však automaticky nemáte záruku, že vám soud vyhoví a oddlužení schválí. Pokud dlužník v jakémkoliv ohledu jedná podezřele, případně je doloženo, že věřitelé by se prostřednictvím celé procedury dostali pouze k částce nepřesahující 30% celkového dluhu, nepočítejte, že soud žádosti vyhoví.
Zmíněných 30% však v praxi nepředstavuje žádnou nepřekročitelnou mez – pokud věřitel s oddlužením souhlasí i tehdy, pokud jeho výnos bude nižší než tato část, může být osobní bankrot vyhlášen. Dodejme přitom, že k této situaci dochází relativně často, věřitelé si nezřídka spočtou, že i nižší výnos pro ně může být výhodnější.
Ještě připomeňme, že zjistí-li soud, že dlužník se dostal do problémů záměrně nebo z lehkomyslného jednání, může být osobní bankrot zamítnut i tehdy, splní-li ostatní zákonné podmínky.
V případě kladného vyřízení žádosti samotný osobní bankrot může probíhat dvěma základním způsoby: prvním je prodej veškerého majetku dlužníka a předání výnosu věřiteli. Druhá možnost potom spočívá v obstavení všech příjmů na dobu pěti let(!), z nichž dlužníkovi zůstane pouze životní minimum, což se vztahuje i na případná dědictví nebo dary. Soud zváží obě varianty, a rozhodne se pro tu, jež z hlediska věřitele výhodnější.
Výhody celé procedury jsou zřejmé: během nejdéle pěti let se tímto způsobem lze vypořádat s dluhy, které by v opačném případě mohly člověka tížit celou věčnost. Ani osobní bankrot však není pro dlužníka naprostou spásou, která by z něj navždy smyla jeho neuváženého hospodáře: po celou dobu splácení je tak dlužníkovo jméno vedeno v seznamech dlužníků. I když je po skončení splácení vaše jméno z tohoto registru vymazáno, můžete si být jisti, že banky se k těmto informacím mohou dostat, a samozřejmě je berou v úvahu při případném rozhodování o další půjčce.
