17.03. 2014 • 
V dnešní době se stále více setkáváme s pojmem osobní bankrot. V současné době, kdy hojně vzrůstá počet nezaměstnaných osob a většina domácností si své finance hlídá, roste i počet osob, které nejsou schopni splatit své dluhy. Nedokážou zaplatit za úvěry a půjčky, které si v minulosti dojednali s bankovními/nebankovními finančními institucemi. Téměř každá úvěrová smlouva pracuje tak, že k obvyklému smluvnímu úroku se v obtížných dobách s placením přičítá i další poplatek – tzv. sankční úroky a pokuty – dlužník „chycen“ do dluhové pasti. Co si vlastně představit pod pojmem dluhová past?
Dluhová past
Dluhová past je ekonomicko-právní problém, který v mnoha případech není racionálně řešitelný a to kvůli ekonomickému stavu dlužníka – neschopen ze svého platu splácet jistinu úvěru (jen řádné úroky či sankční). V některých případech je schopnost dlužníka splatit vysoké úvěry nereálná – např. vysoké úroky u platebních karet. Toto vše je však pouze zlomek z vleklých a obrovských finančních problému v budoucnosti.
V okamžiku, kdy úvěr bance není řádně splácen, ho banka automaticky zesplatní a nesplacené jistině přidá všechny dosažitelné sankční úroky a smluvní pokuty. Následně je stanovena doba nutná k zaplacení tohoto navýšeného dluhu. Komplikace nastane tehdy, když dlužná osoba ztratí zaměstnání a tím pádem nedisponuje financemi na splátky. Banka (v roli věřitele) dále předá dluh k externímu vymáhání – doplňková eventualita zaplatit již zesplatněný úvěr v osobně sjednaných splátkách.
Předžalobní upomínka a žaloba
Pokud externí vymáhání nebude úspěšné, banka přistupuje k dalšímu kroku tzv. předžalobní upomínce. Předžalobní upomínka je konečnou eventualitou danou dlužníkovi od věřitele na splacení dlužné částky. V tento okamžik se dluh nadále zvyšuje o náklady spojené s vymáháním v hodnotě až do desítek tisíc korun. Následuje žaloba, která také navyšuje současný dluh a to o právní zastoupení a soudní výlohy (právníci si nechávají platit za smluvní/mimosmluvní odměny v řádech desítek až tisíc korun). Po celou dobu průběhu žaloby narůstají dlužníkovu úroky z prodlení – stanoveny dle výše repo sazby (určeno Českou národní bankou +7% bodů).
Exekuční řízení
Dalším krokem je rozsudek ku prospěchu věřitele a dále je předložen návrh k počátku exekučního řízení, které vůbec není levnou záležitostí (ani po novelizaci exekutorského řádu). Exekutoři si navyšují dlužnou částku o své odměny. Takové odměny exekutorů a advokátů nadále mohou vzrůstat o DPH (daň z přidané %) – v případě, že jsou jejími plátci.
Oddlužení ve formě osobního bankrotu
Dlužná osoba se ocitá v téměř neřešitelné situaci. Nemá – li majetek, je nejspíš jediným a levným východiskem zbavit se dluhů, osobní bankrot. Osobní bankrot má oporu v tzv. insolvenčním zákonu. Insolvenčí zákon říká, že o platební neschopnost jde v případě, že dlužná osoba má několik věřitelů, finanční závazky déle než 30 dní po lhůtě splatnosti a není schopna tyto závazky řádně plnit. Můžeme se také setkat s pojmem oddlužení (= osobní bankrot), které dává přednost sociálnímu postavení dlužníka před ekonomickými závazky a nutností splatit dluh do posledního haléře. Záměrem tedy není jen umožnit dlužné osobě nový ekonomický start, ale i dovolit snížit náklady veřejného rozpočtu na sanaci osob se sociálním problémy.
Podmínky pro osobní bankrot
Dlužná osoba je vždy povinna dodržet podmínku, že všechny nahlášené podmínky v insolvenčním řízení zaplatí do 30% výše dluhu původního + náklady insolventního řízení (měsíční splátky do 5 let od účinnosti usnesení o uznání osobního bankrotu). Oddlužení může být provedeno zpeněžením majetkové podstaty dlužné osoby nebo prostřednictvím jednoduchého splátkového kalendáře – ideální pro ty, kteří nedisponují majetkem a jsou v bezvýchodné finanční situaci). Jednou z hlavních podmínek pro uznání osobního bankrotu pomocí splátkového kalendáře je pravidelný příjem (žádajícího) ze zaměstnání/podnikání. Při soudním řízení jsou také posuzovány majetkové poměry dlužníka a především eventuality jeho dodržení závazků ve stavu oddlužení. Za 5 let, kdy dlužník řádně a včas plní všechny podmínky, se proces oddlužení zastaví. Pakliže dlužník plní všechny povinnosti soudem mu stanovené, je oprávněn předložit před soudem návrh na osvobození od placení pohledávek (zahrnuty v oddlužení) v rozsahu dosud neuspokojených. V tomto případě se tedy jedná o celkově všechny pohledávky (i ty nepřihlášené) – vymazání všech dlužných částek z dob minulých až po moment schválení osobního bankrotu. Pokud však dlužníkovy příjmy budou pro průběh oddlužení nedostačující, soud rozhodne o konkurzu na jeho majetek.
Povinnosti věřitelů při insolvenčním řízení
Existuje 1 zásadní procedurální úkon (v insolvenčním řízení), který se může přiklánět na stranu dlužníka – povinnost věřitelů podat do řízení přihlášku splatných pohledávek (v soudem stanoveném období od počátku insolvečního řízení až po uplynutí stanovené doby rozhodnutí o úpadku). Přihlášení pohledávek nesmí být kratší než 30 dnů a zároveň nesmí být delší než 2 měsíce. Promešká – li věřitel stanovenou dobu, přijde o možnost plnění z dlužníkovy strany ve stavu oddlužení a následného konkurzu. Je možné odvodit, že asi v ¼ situací, věřitelé přihlášky jejich pohledávek nepodají ve stanovenou dobu. Toto však neplatí v případě, kdy jsou dlužníkem porušeny soudem stanovené podmínky v usnesení o oddlužení nebo kdyby došlo ke zjištění, že dlužná osoba konala podvodným způsobem. Poté by bylo nutné všechny pohledávky zaplatit v rozsahu, v němž doposud nebyly uspokojeny. V takovém případě se jedná o všechny pohledávky (i o ty nepřihlášené).
Vždy je dobré svůj napnutý finanční stav projednat s insolvečními odborníky a až pak začít danou situaci řešit krok za krokem. Za sepsání insolvenčního návrhu rukou odborníka (věnuje se přímo insolvečnímu právu) je požadována částka od 5 – 10 000 korun (odvíjí se od náročnosti případu).
