Oddlužení je možné provést buď prodejem veškerého majetku nebo formou splátkového kalendáře. V praxi je více využívána druhá varianta, protože většina lidí, i když má například ve vlastnictví byt, tak se ho vcelku logicky nechce zbavit.
Oddlužení formou splátkového kalendáře, ale není žádnou procházkou růžovým sadem. Po dobu 5 let je totiž dlužníkovi z výplaty ponechávána jen částka odpovídající životnímu minimu (podle počtu vyživovaných osob se pohybuje v rozmezí cca 3 500 až 6 500 Kč) . Mnohdy je ale tato možnost lákavější než nekončící exekuce. Navíc po pěti letech bezproblémového splácení máte čistý štít.
V těchto pěti letech je dlužník povinován pracovat nebo si práci aktivně hledat.
V případě kladného vyřízení žádosti samotný osobní bankrot může probíhat dvěma základním způsoby: prvním je prodej veškerého majetku dlužníka a předání výnosu věřiteli. Druhá možnost potom spočívá v obstavení všech příjmů na dobu pěti let(!), z nichž dlužníkovi zůstane pouze životní minimum, což se vztahuje i na případná dědictví nebo dary. Soud zváží obě varianty, a rozhodne se pro tu, jež z hlediska věřitele výhodnější.
Výhody celé procedury jsou zřejmé: během nejdéle pěti let se tímto způsobem lze vypořádat s dluhy, které by v opačném případě mohly člověka tížit celou věčnost. Ani osobní bankrot však není pro dlužníka naprostou spásou, která by z něj navždy smyla jho neuváženého hospodáře: po celou dobu splácení je tak dlužníkovo jméno vedeno v seznamech dlužníků. I když je po skončení splácení vaše jméno z tohoto registru vymazáno, můžete si být jisti, že banky se k těmto informacím mohou dostat, a samozřejmě je berou v úvahu při případném rozhodování o další půjčce.