24.03. 2015 • Že po někom dědíte, ať už ze zákona, nebo podle závěti, ještě to neznamená, že máte kliku a štěstí. Můžete dědit totiž obrovské majetky a sumy, stejně jako obrovské nebo ještě větší dluhy.
Dědictví ze zákona – o co jde
Dědické právo dle Ústavy ČR je ošetřeno občanským zákoníkem a platí pro něj několik zásad. Dědictví je vždy nabyto až okamžikem smrti zůstavitele – tedy osoby, která disponuje za života majetkem (či dluhy), které jsou pak předmětem dědictví. V případě, že zůstavitel sepsal závěť (tedy poslední vůli), která je notářsky ověřena a má všechny náležitosti, přikládá se důraz právě na tento dokument.
Ovšem v případě, že právě závěť sepsána nebyla, postupuje se podle litery zákona. Ovšem ani v případě závěti, ani s její absencí, nemohou být opomenuti neopomenutelní dědici. V takových případech dochází ke kombinaci obojího – tedy poslední vůle i dědického práva.
Dědic má navíc také právo dědictví odmítnout a i tehdy se pak postupuje podle posloupnosti dědického práva. Pokud v takovém případě dojde na to, že dědictví postupně nenabyde žádný dědic, připadne toto dědictví státu jako tzv. odúmrť.
Dědické nabytí a vypořádání potvrzuje soud a v každém případě se vede civilní řízení.
Jakým způsobem se dědí
Neopominutelný dědic
Velmi podstatným pojmem v dědickém právu je osoba neopominutelného dědice (či osob), která dědictví určuje zákon. Do této skupiny vždy spadají nejbližší příbuzní – manžel, manželka, vlastní děti, rodiče nebo vnoučata. Ovšem ne všichni z této skupiny mají ze zákona podíl na dědictví. Pokud žijí například děti zůstavitele, nemají nárok vnoučata a podobně.
Dědic v této skupině dědí ze zákona i v tom případě, že není v závěti zmíněn – ovšem pokud nebyl také vyděděn, tedy zbaven dědictví přímo zůstavitelem.
Jak dědí děti a potomci
V tomto případě je podstatné, zda jde o dítě zletilé či nikoli. Nezletilé dítě dětí jen tolik, kolik by obdrželo podle zákona. Zletilé musí ovšem dostat minimálně polovinu, která je zákonitým podílem této konkrétní osobě. Zjednodušeně – pokud závěť odporuje zákonnému pravidlu, je neplatná.
Jak napsat poslední vůli
Pokud máte v úmyslu psaní závěti, musíte vědět několik věcí, aby vaše posmrtná přání mohla být reálně splněna. A navíc existuje jednoduchý trik, pokud chcete docílit toho, že váš majetek připadne jen určitým osobám – sepíšete závěť podle sebe a jednoduše vydědíte všechny neopominutelné dědice.
Jak vydědit
Ovšem i na tomto místě existují určitá pravidla podle Ústavy a zákonů a práva. Vydědit někoho, to totiž není jen tak. Je to možné totiž jen z některých důvodů, které ošetřuje občanský zákoník. Na vydědění existuje formulář, ve kterém je potřeba uvést konkrétní důvod pro vydědění. Tím může být neposkytnutí potřebné pomoci v nemoci, stáří nebo jiných závažných situacích a v rámci dobrých mravů. Prakticky řečeno jde o situace, kdy nechal potomek svého rodiče žít osaměle, nenavštěvoval ho a ani v případě nutnosti mu nebyl schopen či ochoten pomoci. Zůstavitel se tím pádem musel spoléhat na lidi mimo rodinu, což pro něj bylo naprosto zahanbující.
A další důvody pro vydědění…
Vydědit dědice je možné také tehdy, pokud potomek o zůstatek neprojevuje žádný zájem – trochu podobné předchozí situaci. Obvykle je také dítě vyděděno například tehdy, spáchá-li trestný čin a je odsouzeno nepodmíněně k odnětí svobody. A dalším a nejčastějším důvodem vydědění potomka je nezřízený život, který osoba vede. Pokud má rád alkohol, hraje hazard nebo užívá omamné látky a utrácí finance podobným způsobem.
Kdy je závěť neplatná
Pokud nejste osoba vyděděná, patříte mezi dědice neopominutelné, nicméně závěť se o vás nezmiňuje, neměl by daný dokument být uznán jako platný. Pokud ano, lze ji z těchto důvodů napadnout.
Dědicové a dluhy zůstavitele
Jsou-li předmětem dědictví také dluhy zůstavitele, jsou vypláceny jen z přiznaného majetku, který byl zůstavitelem uveden. A ani tady to nemusí být v plné výši. Ovšem nabyté dědictví nemusí nutně znamenat, že jde o veškerý majetek zůstavitele. Pokud na tohle přijdou věřitelé a toto tvrzení prokážou před soudem, musí dědicové vyplatit tyto dluhy v plné výši – a to nezávisle na výši dědictví samotného.
Odmítnutí dědictví
Dnešní právní úprava dědického práva nepřipouští zřeknutí se dědického práva. Dědictví je možné přijmout nebo odmítnout, případně je zřeknutí provedeno smluvně ještě během života zůstavitele. To nastává například tehdy, pokud má zůstavitel dětí několik a za svého života daruje jednomu pozemek nebo nemovitost. Ostatním dětem nic nedá, ale protože chce zachovat rozdělení majetku rovným dílem, s obdarovaným potomkem sepíše smlouvu, ve které se dotyčný potomek zřekne svého práva na dědictví.
Dědická smlouva
Jde o něco jiného, než závěť. Závěť neboli poslední vůli, sepisuje zůstavitel osobně před svou smrtí, aniž by mu do ní kdokoli s dědiců zasahoval. Je to jen na jeho rozhodování. Dědická smlouva je listina, jejíž pravost je podílem dvou stran. Jedna je budoucím zůstavitelem, druhá po smrti zůstavitele nabývá určitého majetku.
