01.09. 2013 • Pokud máte své penzijní připojištění uzavřené už několik let, nemusejí vás změny ve výnosech penzijních fondů nijak znepokojovat. Výnosy se totiž budou pohybovat maximálně mezi 1-2%, a nic s tím neudělají. V horší situaci jsou lidé, kteří si své penzijní připojištění uzavřeli v roce 2013. Pokud si nezvolili některou z dvou nových firem, budou nadávat při představě, o kolik se jejich peníze mohly zhodnotit.
V roce 2013 se penzijní fondy staly součástí III. pilíře důchodového systému. Výnosy z těchto fondů by se měly pohybovat mezi 1-2%, stejně, jako dříve uzavřené smlouvy. Na trhu se ale objevily dvě firmy, které nabízejí zhodnocení pohybující se ve vysoce nadprůměrných hodnotách. Prvním produktem je růstový fond od zavedené banky Raiffeisen. Ten může vaše peníze zhodnotit až o 11%. Ještě lepší vyhlídky mají lidé, kteří uzavřeli smlouvu se společností Conseq. Její akciový fond se nachází na úrovni dokonce 20%. Oproti běžným penzijním fondům je poměrně výhodný dynamický a vyvážení fond, který poskytuje Penzijní společnost České pojišťovny. Zhodnocení se ale pohybuje jen lehce nad průměrem, konkrétně je na hodnotě 3,5%. A to je oproti prvním dvěma zmiňovaným pořádný rozdíl.
Penzijní připojištění – novinky v roce 2013
V roce 2013 vešla v platnost nová úprava penzijního připojištění. Možná si vzpomenete, jak na konci roku 2012 proběhla mediální masáž, která měla za cíl přesvědčit lidi, aby si uzavírali smlouvy, protože nová úprava je připraví o peníze. Zatím se to ale tak hrozivé nezdá.
V minulosti se výnosy lišily podle toho, zda byl klient ochotný jít do rizikové investice, nebo vsadil na jistější konzervativní investici. V současnosti to zatím vypadá, že klienti zaznamenávají výnos kolem 2%, ať se rozhodnou pro jakoukoliv strategii investování. Přitom při investici do rizika by měl být výnos vyšší, i když značnou nevýhodou je zvýšené riziko ztrátovosti. Ptáte se, proč jsou rozdíly mezi strategiemi minimální? Je to dané hlavně nízkým zájmem o nové produkty, a banky tak mají k dispozici malý objem peněz. Kvůli tomu nemohou efektivně investovat, proto se vaše peníze ocitnou na termínovaných vkladech, nebo investované v dluhopisech. Dalo by se říct, že nemá vůbec cenu razit cestu rizikové strategie, protože peníze budou stejně zhodnocované konzervativními způsoby. Někdo by mohl polemizovat, zda není lepší investovat peníze jinak, než do penzijních fondů. Zde se ale vyplatí trpělivost. Očekává se, že během roku 2014 se budou rozdíly mezi oběma strategiemi zvětšovat.
Intervence České národní banky
Menší objem spravovaných financí je pro bankovní společnosti hodně nepříjemné. Nepředstavuje to ovšem takový problém, aby nemohly nabízet slušné zhodnocení. Pro banky je samozřejmě mnohem výhodnější velký objem financí, který se mnohem lépe zhodnocuje. Úspěšně se dá ale pracovat i „jen“ s několika miliony korun. Jestli vám vrtá hlavou, jak je možné, že například Raiffeisen může nabízet oněch 11%, odpověď je jednoduchá. Společnost si dokonale načasovala svoji první investici, kterou provedla v době úpravy akciových trhů v říjnu 2013. Akciové trhy rázem stouply až o desítky procent, a klienti, kteří dobře odhadli situaci, si mnou ruce.
Velký vliv nejen na penzijní fondy má měnová intervence České národní banky z listopadu 2013. Jejím cílem bylo oslabit českou korunu vůči euru, což se také povedlo. Většina fondů investuje v cizí měně, což by mohlo vést k domněnce, že se peníze českých investorů znehodnotily. Opak je pravdou. Hodnota fondů naopak raketově vzrostla. Například již zmiňovaná společnost Conseq prohlásila, že intervence zvedla procenta zhodnocení fondů více než o 5%.
Máme očekávat oživení trhu?
Současné výnosy z penzijních fondů jsou velice příznivé. Nikdo ale nemůže říct, jestli bude tato tendence pokračovat i v budoucnosti. Akciové trhy jsou nevyzpytatelné, a v krátké době může být všechno úplně jinak. Neví se tedy, jestli budou Conseq a Raiffeisen moct nabízet obrovská procenta i příští rok, a jestli jim současná situace přinese novou vlnu klientů. Odpovědi na tyto otázky neumí zodpovědět ani největší odborníci. Z minulosti totiž víme, že i když některé podílové fondy nabízely oproti konkurenci mnohonásobně vyšší procenta, zájem o přestup z transformovaných do účastnických fondů nebyl nijak valný. I toto, na první pohled podivné, jednání klientely, se dá snadno vysvětlit. Za prvé obyčejný člověk se děsí složité byrokracie při přestupu do jiné penzijní společnosti. Druhým důvodem jsou pověsti o výhodnosti penzijního připojištění podle staré úpravy. A za třetí, velkou část klientů bankovních produktů obecně přivedli k tomuto produktu finanční zprostředkovatelé. Penzijní připojištění ale nabízí těmto osobám naprosto minimální provize, které nemusí stačit ani na zaplacení výdajů. Proto se z pochopitelných důvodů těmito produkty finanční zprostředkovatelé nezabývají.
V roce 2014 se tedy neočekává, že by došlo k přílišnému oživení trhu. Zhruba polovina celého českého národa má své peníze investované do transformovaných fondů. Nemůžeme proto chtít, aby se najednou všichni nechali přesvědčit k přechodu do jiného typu fondu. Přechod klientů nebude nijak závratný, jen sem tam se najde podnikavý jedinec, který bude ochotný podstoupit změnu. Právě proto se banky nezaměřují ani tak na osoby, které už penzijní připojištění mají, ale na mladé lidi, kteří ještě na důchod nikdy nespořili. Vždyť také pro lidi do čtyřiceti let věku je penzijní spoření mnohem výhodnější, než pro generace před nimi.
Přecházíme do účastnického fondu
Jak už jsme zmínili výše, jedním z důvodů, proč nechtějí klienti přecházet z transformovaného do účastnického fondu, jsou byrokratické překážky. Jakmile jste totiž jednou v transformovaném fondu, musíte nejprve absolvovat přechod k doplňkovému spoření u té samé banky, a teprve pak můžete odejít k jiné společnosti. Tento proces se táhne několik měsíců, na což většina klientů nemá nervy. Hlavně kvůli tomu zůstávají u stávajícího fondu, i když by měli při přechodu k jiné společnosti lepší vyhlídky.
Neočekává se ani masívní přesun klientů od starší verze k novému III. pilíři důchodového systému. Většina lidí zvolí raději konzervativní postup a zůstane raději u starého produktu. Hlavním viníkem je nechuť jakkoliv riskovat (hlavně u klientů staršího věku) a hlavně jistota, že se fond nikdy nedostane do mínusu, a oni tak získají alespoň tolik, kolik vložili. O tuto jistotu by po přechodu k účastnickému fondu ztratili. K většímu přesunu dojde směrem od penzijního fondu Aegon, od kterého společnost Conseq odkoupila transformovaný penzijní fond s asi 100 000 klienty. Hlavním důvodem je přesvědčit klienty o výhodách přestupu k účastnickému fondu. Společnost si ale určitě neudrží oněch zázračných 20% po všechny následující roky, proto uvidíme, jak dlouho jí její nadšení vydrží.
