24.04. 2013 • 
V dnešní době se pro všechny karty, kterými platíme, vžil pojem „kreditka“. To je ovšem poněkud zavádějící. Každá platební karta totiž kreditní kartou být nemusí. Tak čím to tedy platíte za svoje nákupy? Bezhotovostně lze platit s kartou kreditní, kartou debetní a charge kartou. Pojďte si v těchto pojmech udělat trochu jasněji.
První karta – no přeci v USA
Platební karty považujeme za výdobytek moderní doby, proto možná nebudete věřit tomu, že první byla vydána už téměř před sto lety, konkrétně roku 1914 v USA jistou telefonickou společností. Vzhledem i funkcí se od těch dnešních značně lišila. Byla vyrobena z plechu, a umožňovala svým držitelům posílat faxy a platit za telefonní služby. První karta podobná těm, jaké se nacházejí v peněženkách člověk dvacátého prvního stolení, spatřila světlo světa až o čtyřicet let později. S touto kartou už přišla banka, která chtěla zavést bezhotovostní platby. Vydávání karet ovšem bylo tak nákladné, že to znamenalo na několik let opětovné pozastavení. Tento nápad však nedal americkým bankám spát, proto o dalších deset let později konečně vzniká platební karta, která okamžitě zaznamenává obrovskou popularitu. K nám do Evropy se platební karta dostala z Velké Británie díky čilým obchodním stykům této země se Spojenými státy.
Dělení platebních karet podle zúčtování
Podle zúčtování dělíme platební karty na tři typy.
1) Debetní karta
Beze sporu nejpoužívanější kartou je karta debetní. Tato karta se váže k běžnému účtu, na kterém má osoba uložené své vlastní peníze. Disponovat lze tedy pouze s částkou, která je na účtu fyzicky k dispozici. Do mínusu lze zajít pouze v případě, že má uživatel na svém účtu bankou nastavený kontokorent (maximální částka, kterou lze přečerpat, a která musí být ve výhledové době vyrovnána). Tyto peníze si může lze hotově z bankomatu, nebo bezhotovostně zaplatit přímo na pokladně obchodu. Záleží jen na zvyku a vkusu uživatele, jakou možnost si zvolí.
2) Kreditní karta
Kreditní karta se od debetní liší v jednom zásadním faktu. Peníze na účet, který se ke kreditní kartě váže, nepatří uživateli, ale jedná se o peníze poskytnuté bankou. Banka posílá na tento účet každý měsíc danou částku a je pouze na osobě, zda limit plně vyčerpá, či ho nevyužije. Tyto peníze je samozřejmě nutné bance splatit. Pokud to stihnete do určitého data, v tak zvaném bezúročném období, nepřipočítávají se k vyčerpané částce žádné úroky. Samozřejmě je možné domluvit si splátky, které už znamenají zúročení. Kreditní karty nejsou příliš vhodné na časté používání, hodí se spíše jako finanční rezerva ve chvíli, kdy potřebujete dát neprodleně dohromady větší finanční částku.
3) Charge karta
Charge karta bývá často zaměňována s kartou kreditní. Podobnost je skutečně velká, až na jeden podstatný rozdíl – splácení vyčerpané částky si nelze rozdělit, ale celá částka musí být vrácena do dvou týdnů až do jednoho měsíce. To se hodí například v případě, kdy se vám opozdí výplata, a vy víte, že budete danou částku mít za několik dní k dispozici. Tyto karty často poskytují firmy svým zaměstnancům například na uhrazení paliva či ubytování.
Dělení podle výrobních technologií
Nejméně zabezpečenou, a tedy již značně zastaralou, je karta s černým magnetickým proužkem. Touto kartou lze platit ve všech platebních terminálech, které disponují čtečkou. Nevýhodou těchto karet je nízká úroveň jejich zabezpečení. Mnohem výhodnější je karta čipová. Poznáte ji na první pohled podle čtvercového čipu na jedné straně. I když se to nezdá, tento čip funguje jako jakýsi miniaturní počítač, který dokáže komunikovat se svým okolím. A to nejen prostřednictvím obyčejné čtečky, ale i takzvaně bezkontaktně, kdy stačí čip pouze přiložit k platebnímu terminálu vybavenému touto funkcí. Kartu embosovanou poznáte na první pohled podle vystouplého kódu. Díky němu lze platební kartou platit i u obchodníka, který nedisponuje elektrickým platebním terminálem, ale pouze tak zvanou žehličkou.Úplně nejrozšířenější jsou ovšem karty hybridní, které v sobě spojují předešlé typy. Dá se s nimi platit téměř všude, a navíc jsou již poměrně dobře zabezpečené.
